Česká poušť, tundra, rašeliniště, ledovcové jezero nebo prales? Jasně! eHotel vám je rád představí!
1. Česká poušť
Na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko můžeme nalézt nejsušší místo republiky. Písečný přesyp u Vlkova - malá poušť Česka. Rostou zde vzácné suchomilné rostliny a žijí zde teplomilné druhy hmyzu.
Přírodní rezervace Mionší na nás dýchá nedotčenou přírodou. Na ploše 170 hektarů Dolní Lomné nedaleko Mostů u Jablunkova vede sedm kilometrů dlouhá naučná stezka pro pěší, která je přístupná jen během sezóny. Většinu roku nedostupná krajina opravdu připomíná pustý prales.
3. Stepní krajina na Třebíčsku
Mohelenská hadcová step jako národní přírodní rezervace nabízí takové malé české safari. Teplomilné trávníky, hadcové bory. Teplé klima vzniká díky hornatému podloží z ultrabazických vyvřelých hornin a s vysokým obsahem oxidů hořčíku, které se přehřívá, čímž na něm vzniká zvláštní extrémně teplé a suché mikroklima.
4. Nejvyšší vodopád v Krkonoších
Nejvyšší hory Česka nemohou nabídnout nic jiného než nejvyšší vodopád Česka! Celé kaskády Pančavského vodopádu měří až 250 metrů. Majestátní chlouba Krkonoš!
5. Boubínský prales
Šumava ukrývá prales! Nevěříte? V Boubínském pralese najdete obrovské stromy dosahující výšky až 50 metrů. Jedná se o národní přírodní památku ve které roku 1858 kníže Jan ze Schwarzenberku zakázal kácet stromy. Pokud budete mít dostatek sil na vrcholu kopce, vydejte se na místní rozhlednu nebo si svlažte nohy v Boubínském jezeře.
6. Skalní most Pravčické brány
Krása Pravčické brány je vám asi již známý. Na vrchol se sice nedostanete, ale můžete ji obdivovat alespoň z okolních vyhlídek. Skalní útes je symbolem národního parku České Švýcarsko. Vedou sem dvě přístupové trasy - z obce Hřensko a obce Mezní Louka.
7. Tundra v Krkonoších
Botanikové a zoologové zaplesají nad Úpským rašeliništěm, které návštěvníky přenáší do subarktické tundry, která sem zasahovala během doby ledové. Rašeliniště leží ve výšce okolo 1400 metrů nad mořem mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou. Před 5000 až 6000 lety vzniklo rašeliniště odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav a ostřic. Dnes tu potkáte z doby ledové všivce sudetského, slavíka modráčka tundrového a šídlo horské.
8. Ledovcová jezera na Šumavě
Šumava se chlubí průzračně čistými ledovcovými jezery. Na české straně pohoří Šumavy můžete navštívit pět ledovcových jezer – Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a nejmenší z pětice – jezero Laka. Nejnavštěvovanější jsou ale první dvě, ležící ve svazích Jezerní hory (1 343 m). Největším a nejhlubším je Černé jezero nedaleko Železné Rudy. Říká se mu černé díky temným lesům, které se odrážejí na hladině.
