Hotel Bílý Beránek Kralovice

Mikroregion Kralovicko je oblastí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever vymezenou severní hranicí okresu a řekami Berounkou, Střelou a Javornicí a zaujímající plochu 25 853 ha.

Mezi kulturní zajímavosti patří zřícenina hradu Krašov, barokní proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie a muzeum severního plzeňska v Mariánské Týnici, městské Muzeum Dr. Edvarda Beneše v Kožlanech. Z přírodních zajímavostí lze zmínit přírodní parky Rohatiny, Hřešihlavská, Horní Berounka a Horní Střela, který zahrnuje hluboký kaňon řeky Střely, obří kameny Bába a Dědek u Žihle, jen století staré Odlezelské jezero či nejhojnější výskyt tisu v přírodě v rezervaci Dubensko nad soutokem Berounky a Javornice. A mnoho dalších atraktivních zajímavostí pro Vaše výlety a toulky naším mikroregionem.

Město Kralovice

Město Kralovice je regionální město s vlastní správou. Městě se nachází nádherně zrekonstruované hlavní náměstí Osvobození. V městě najdete: 4 markety, 2lékárny, 3 bankomaty, velké množství obchůdku, městské letní koupaliště, stálé kino, letní kino, kulturní dům, úřady, poštu, čerpací stanici, servisy ad. .

Turistické informační centrum Kralovice (informace pro vaše toulky po kraji)

Otevíracídoba:

Mimosezonu 1.9.-30.4.
Po-Út 8-11:30 12-16h
St-Pá 8-11:30 12-15:30h
So-Ne, svátky zavřeno

Turistickásezóna 1.5.-31.8.
Po zavřeno
Út-Pá 8-11:30 12-16h
So 8-12h
Ne, svátky zavřeno

Trocha z historie města Kralovic:

První písemná zmínka o Kralovicích je spojena s plaským klášterem: roku 1183 kníže Bedřich věnoval klášteru trhovou ves s tvrzí ležící na křižovatce obchodních cest mezi Žatcem, Prahou, Plzní a Chebem. V roce 1289 byly Kralovice povýšeny na poddanské městečko. Křižovatka obchodních cest ve středu městečka se postupnými úpravami rozšířila v náměstí. Roku 1400 plaský opat Kralovice vysadil zákupním právem, přičemž stanovil, že se městečko bude řídit právy města Rakovníka.[5] Město v téže době získalo řadu obchodních a právních výsad.

Za husitských válek bylo město silně poškozeno a král Zikmund je zastavil sokolními vesnicemi bratrům Bedřichu a Hanuši z Kolovrat. Ti později rozdělili městečko na dvě části – jedna patřila ke krašovskému panství, druhá k hradu Libštejn na druhém břehu Berounky. Hanušovu polovinu se plaskému klášteru podařilo získat roku 1480 od jeho syna Hanuše II. z Kolovrat za1 600 kop grošů. Libštejnskou polovinu získal klášter roku 1513, ale po pěti letech přešla polovina města ke kaceřovskému panství.

S Kaceřovemzískal Kralovice v roce 1531 Florián Gryspek a odstagnujícího kláštera získal do zástavy roku 1543 i druhou část. Na žádostGryspeka povýšil 29. září 1547 král Ferdinand I. Habsburský Kralovicena město a udělil jim městský znak, právo pečetit červeným voskem a mnohotržních výsad. Součástí povýšení bylo také hradební právo, ale opevnění nikdynebylo postaveno. Z roku 1450 se dochoval dopis Jindřicha z Kolovrat, kterývýslovně uvádí absenci opevnění, ale dokládá existenci městských bran.[5]

Gryspekové si veměstě vystavěli malý zámek a také nechali renesančně přestavět gotický kostel sv. Petra a Pavla. V pobělohorské doběbyly Kralovice i s dalším majetkem Gryspekům konfiskovány a roku1623 vráceny plaskému klášteru za zásluhy ve stavovském povstání avěrnost císaři. Během třicetileté války bylo v městě ze 105 domů zničeno 52. Vroce 1650 žilo v domech, jenž přečkaly válečné hrůzy, 253 obyvatel. Městozůstalo v majetku plaského kláštera až do jeho zrušení v roce 1785.

Ke konci18. století byl v Kralovicích zřízen regulovaný magistrát a v19. století bylo město součástí panství rakouského politika K. W. Metternicha.Přibližně v polovině 19. století stálo 285 domů a okolo 1 800obyvatel. Domy budované převážně ze dřeva byly obětí opakujících se požárů,např. roku 1845 vyhořely Kralovice z poloviny. Na sklonku 19. století seměsto rychle rozrostlo – ve 335 domech žily necelé dva tisíce obyvatel, kteříobvykle pracovali v zemědělství nebo se živili drobnými řemesly. Kralovice bylyznámé dobytčími trhy či chovem kralovického prasete.

V roce 1910byla v Kralovicích poprvé otevřena městská knihovna, dnes nejstarší kulturníinstituce města. Rozkvět Kralovice zaznamenaly především mezi světovými válkamia po roce 1945, kdy se severozápadní část města rozrostla o řadu rodinných domůa vilek. V téže době se do Kralovic koncentrovala řada podniků poskytujícíchslužby pro zemědělství a drobný průmysl lokálního významu. V letech 1850–1949byly Kralovice sídlem okresu.

Kralovicepůvodně užívaly půlený znak s postavou sv. Doroty s českým lvem. V roce 1547 rozšířil Florián Gryspek znakpřidáním krokvicových pruhů, znamením z vlastního erbu. Znak Kralovic je příčněrozdělen, přičemž horní polovina je dále svisle rozdělena. V prvním modrém polije obraz svaté Doroty oděné v bílé říze a červeném plášti. Na hlavě nesekorunu, v levé ruce drží košík s růžemi, pravou rukou se drží nahého dítěte,které v ruce drží růži. Obě postavy stojí na ležícím stříbrném jednoocasém lvuobráceném vpravo, svatá Dorota stojí na hřbetě, dítě na hlavě. V druhém poli jestříbrný dvouocasý lev na červeném pozadí. Lev má zlatou zbroj a korunu,zachycen je ve skoku, obrácený ke středu znaku. Dolní polovina znaku nesekrokvicové pruhy Floriána Gryspeka, přičemžna pravém zlatém poli jsou dva šikmé modré pruhy, na levém modrém poli jsounaopak zlaté pruhy nakoso.

Pamětihodnosti města Kralovic:

Kostelsvatého Petra a Pavla

Původněgotický kostel svatéhoPetra a Pavla zmiňovaný již roku 1250 byl za Floriána Gryspeka renesančněpřestavěn. Gryspek nechal zřídit i rodinnou hrobku připojenou ke kostelu, kdespočinul se svou chotí a dalšími členy rodu Gryspeků. Kryptu s mumifikovanými tělyv prosklených rakvích je možno na požádání obsluhy kostela navštívit. V kostelejsou funkční varhany pocházející ze 17. století.

Mariánská Týnice u Kralovic

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostůmbarokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývaléhocisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska.Areál, který je od roku 2018 na seznamu národníchkulturních památek, náleží do majetku Plzeňského kraje. Okolníkrajina utvářená v minulosti plaským klášterem získalav roce 2024 prestižní Označení Evropské dědictví. www.marianskatynice.cz