Proč je přestupný rok přestupný?

Přestupný rok máme jednou za každé čtyři roky a znamená to, že má měsíc únor místo 28 dnů 29. Jednoduché vysvětlení, že? Je to ale opravdu tak snadné? Proč je vlastně únor nejkratším měsícem v roce a jak je možné, že rok má více než 365 dnů?

Přestupný rok 2016

Rok je delší než 365 dnů?

Rok 2016 je rokem přestupným, což znamená, že místo obvyklých 365 dnů má o jeden den navíc. Je tomu tak proto, že náš kalendář se řídí pohyby Země kolem Slunce a kolem své osy. Potíž je ale v tom, že Země se vrátí na stejné místo na obloze za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Toto období se nazývá tropický rok. Tento údaj však zdaleka nesedí s naším kalendářním rokem, který trvá 365 dní. Proto se tento rozdíl musí nějakým způsobem vyrovnat, a to právě přidáním tzv. přestupného dne k únorovým osmadvaceti dnům.

Proč zrovna únor?

Nabízí se otázka, proč se tento „bonusový“ den přidává právě k měsíci únoru a proč je zrovna únor nejkratším měsícem ze všech. Tato tradice je zakotvená již v dobách starověkého Říma. Juliánský kalendář, podle kterého se tehdy lidé řídili, totiž nezačínal v lednu jako ten náš, nýbrž v březnu. Únor byl tak posledním měsícem v roce, a proto na něj už nezbylo více dnů než právě osmadvacet. Už v tehdejší době však lidé věděli, že sluneční rok je o něco delší než přesných 365 dnů, a tak zavedli přestupný den jednou za čtyři roky. Původně měli o přestupném roce Římané dva 24. únory za sebou. O něco později se však přestupný den začal přidávat na konec měsíce, a tak vznikl 29. únor.

Na výpočet přestupných roků není třeba žádné složité matematiky, úplně postačí následující pravidlo – když jsou poslední dvě čísla z letopočtu dělitelná čtyřmi, pak tento rok bude přestupný.

Využijte toho, že je letošní rok o den delší a vyražte na prodloužený víkend do přírody či za památkami! Podívejte se na naši nabídku ubytování po celé České republice!

Používáme cookies, abychom vám zajistili pohodlné použití našich webových stránek. Více informací