Velikonoční zvyky na které se zapomíná

Pletete pomlázku, malujete vajíčka nebo pečete velikonočního beránka? Tady je pár zvyků, které možná neznáte a na které se pomalu ale jistě v české kotlince zapomíná.

 

1. Pečivo namazané medem. Na zelený čtvrtek se traduje, že kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. V Orlických horách dokonce házeli lidé chleba namazaný medem do studny, aby se v ní držela po celý rok voda.

2. Poklady země. S Velkým pátkem se pojí pověra o magické síle země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník. Zvyk byl, že se v tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

3. Křížky z uhlíků. Bílá sobota - den, kdy se z ohořelých dřívek vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.

4. Velikonoční beránci. V neděli se podle zvyků pečou velikonoční beránci. V tento den se také provádělo svěcení velikonočních pokrmů - beránka, mazance, vajíček, chleba i vína. Na Chodsku se posvěcené jídlo dokonce jedlo v kostele ve stoje.

Používáme cookies, abychom vám zajistili pohodlné použití našich webových stránek. Více informací