Dlouhých 90 let patřil celý prostor vojákům. Ti brázdili zdejší lesy těžkou vojenskou technikou, vzduchem svištěly rakety a letály granáty. Potom se 260 km2 velká zelená plocha začala postupně otevírat veřejnosti. Až letos však byly Brdy oficiálně vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast a zcela se tak otevřely turistům.
Brdy dodnes zůstávají tak trochu neznámou krajinou. Nenajdete tady žádné dráty vysokého napětí, stožáry či jiné vysoké stavby. Kromě vojenských a drobných lesních objektů je zdejší krajina bez výrazné zástavby. Právě proto, a také kvůli neuvěřitelnému klidu, který tady vládne, jsou Brdy tak atraktivní. Vyhledávaným turistickým cílem byly už od konce 19. století. Tehdy byly považovány za takovou alternativu Šumavy, klub českých turistů tam dokonce vyznačil několik turistických tras a návštěvníci tak mohli objevovat kouty zdejší syrové přírody. V roce 1926 však tehdejší vláda schválila projekt dělostřelecké střelnice, a to i přes značné protesty zdejších obcí, Klubu českých turistů i slavných osobností v čele s Aloisem Jiráskem. O rok později tak na vrch Jordán dopadly první granáty a turismus byl výrazně omezen. Prostor byl sice stále veřejnosti přístupný, ale pouze v době, kdy se nestřílelo. Přísný zákaz vstupu přišel až s vojáky wehrmachtu. O definitivní uzavření prostoru se postarali komunisté v roce 1952. Zdejší obce s poetickými názvy jako Hrachoviště, Padrť, Kolvín či Přední a Zadní Zaběhlá byly srovnány se zemí a Brdy se od té doby staly izolovaným vojenským územím, vytrženým z veškerého kulturně historického kontextu. A to na dlouhých 40 let.
Panenská příroda
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. A platí to i v Brdech. Armáda sice zničila lidská obydlí, zato ale paradoxně vytvořila přírodní podmínky pro život vzácných živočichů. V tůních, které byly vytvořeny na cestách brázděných těžkou vojenskou technikou, se zabydlely vzácné druhy jako kuňka žlutobřichá či listonoh letní. Cenná je i flóra - na zdejších lukách roste třeba hořec hořepník, upolín a především kosatec sibiřský. Přírodním krásam Brd vévodí Padrťské rybníky, jejichž hladina se třpytí do nedohledna a s okolními lesy vytváří opravdu půvabný pohled. Kromě toho, že dva ze zdejších rybníků jsou nejvýše položenými rybníky v Čechách, je tu ještě jedna rarita. Pravidelně zde hnízdí vzácný orel mořský. A když budete mít štěstí, spatříte v Padrťském potoce raka kamenáče, který je velice citlivý na čistotu vody. To ukazuje, že znečištění zdejších vodních toků je takřka nulové.
Místa znovuobjevená
Kromě přírodních krás však Brdy ukrývají i jiné zajímavosti. Třeba zřícenina gotického hradu Valdek, kterou si oblíbili třeba Karel Hynek Mácha nebo Božena Němcová. Kvůli nestabilnímu zdivu je vstup přímo do útrob hradu zakázán, i z povzdálí se však vyplatí majestátní zříceninu spatřit. Lovecký zámeček Tři trubky, který byl postaven koncem 19. století na popud Jeronýma Coloredo-Mansfelda, je sice zatím také veřejnosti nepřístupný. Již brzy se z něj však stane Dům přírody Brd - návštěvnické centrum, které návštěvníkům přiblíží historii i současnost tohoto území.
Památník lidské blbosti
Vzhledem k minulosti Brd není překvapením, že se zde nachází několik vojenských objektů. Jeden z nich je však naprosto unikátní. Jedná se o sovětský bunkr, kde Rusové skrývali jaderné hlavice během studené války. Objekt bývá také místními trefně nazýván památníkem blbosti minulého století. Bunkr se nachází ve střeženém prostoru, do kterého je vjezd možný pouze velkou hlídanou bránou. Bývalo to totiž nejstřeženější místo u nás. Sovětští vojáci se zde usídlili v roce 1968 a zůstali tu dlouhých 22 let. Dovnitř kromě nich nesměl nikdo, ani čeští vojáci. Před bunkrem stojí jaderný reaktor, který před pádem železné opony vybudovala plzeňská Škodovka. Za jeho šestitunovými dveřmi se ukrývalo 60 jaderných hlavic v bojové pohotovosti. Dnes je v bunkru Nadací železné opony provozováno Atom muzeum. To informuje návštěvníky o sovětském i americkém jaderném zbrojení, o dopadech jaderných havárií i pokusech a omylech spojených s jaderným testováním. Pro návštěvu muzea je však třeba se předem objednat.
Němé tajemství
Z celkových 26 hektarů vojenského újezdu Brdy si armáda ponechala 3 200 hektarů včetně území, pro které se vžil název "U Němých". Jde o jedno z nejstřeženějších míst v Česku. Mohou sem jen vyvolení, kteří jako jediní vědí, co se uvnitř skrývá. Toto tajemství odmítají vyzradit, proto se jim říká "Němí". Podle domněnek by zde mohlo být vyhloubeno do podzemí jedno z několika hlavních velitelských stanovišť vybudovaných v období studené války. To snad mělo být určeno k úkrytu generality české či československé armády při případném raketovém napadení státu.
Pokud se do bývalého vojenského prostoru Brdy vydáte, neočekávejte žádný turistický servis. Vstup je možný jen po svých, auto je třeba nechat stranou. Právě toulky zdejší syrovou a zároveň romantickou krajinou bez civilizace jsou to, co dělá Brdy jedinečnými. Neexistují zatím ani aktuální mapy celého území - čeká se, až armáda odstraní zbytek výbušnin. Je tedy radno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nevstupovat na místa označena výstražnými cedulemi "Nevstupovat! Prostor bez asanace." Pokud byste však zabloudili, stačí se vydat po proudu řeky, která vás spolehlivě z lesa vyvede.
Z lesa do civilizace
A až se po několika dnech dostatečně nabažíte panenské přírody a vymotáte se z hlubokých brdských lesů, stavte se v nedalekém Mníšku pod Brdy. Zdejší zámek, nacházející se přímo v centru města, je obklopený rozlehlým parkem s rybníkem. Na výběr je ze dvou návštěvnických okruhů a jsou také pořádány speciální dětské a noční prohlídky. Návštěvu zámku můžete zakončit pohodovým piknikem v přilehlém parku. Mníšek pod Brdy je také ideálním strategickým bodem pro výlety do vojenského prostoru. Pohodlně se zde ubytujete třeba ve wellness hotelu Esmarin nebo penzionu Marjána.
