Penzion Mušlov

Penzion Mušlov | Mikulov

Zaplaťte benefity

Platba benefity
Edenred Benefit Plus Benefity Pluxee eBenefity
calendar icon
Pokojů 1
1. pokoj
Vyberte počet osob a klikněte na tlačítko Hledat.

Vybavení

Pokoje

Bezdrátový internet
Hotelový textil
Sprcha
WC
Nekuřácké prostředí
Typ ubytování
Rozloha místnosti
Typy postelí
Počet ložnic

Hotel

Bezdrátový internet
Domácí mazlíčci (300 Kč/den)
Parkoviště
Bezpečnostní schránka
Konferenční/společenská místnost
Restaurace
Snídaně
Bazén - vnitřní

Stravování

Okolí

Autobusová zastávka
Dětské hřiště
Letiště
Vlaková zastávka

Recenze

1 recenze

A

Anonym

Podmínky

Příjezd možný od

Odjezd do

O hotelu

Penzion Mušlov

Mušlov 11

69201 Břeclav Mikulov

Napište nám

Penzion Mušlov nabízí velice pohodlné ubytování na Jižní Moravě.

Penzion má kapacitu 28 lůžek rozdělených do jedno až čtyř lůžkových pokojích.

V objektu je možnost využití Wi-fi připojení, uzamykatelnou kolárnu a vlastní parkoviště.

Společenské prostory, restaurace a salónek, které je možné využít i pro firemní akce a večírky.

O pokojích

Pokoje jsou vybavené novým nábytkem a každý pokoj má vlastní sociální zařízení.

Okolí ubytovacího zařízení

Poloha našeho penzionu Mušlov přímo vybízí k aktivitě, kterou je možné uskutečňovat téměř po celý rok. Přímo kolem penzionu Mušlov vede turistická trasa, která umožňuje bez obav nechat své ratolesti poznávat krásy přírody Pálavy, Jižní Moravy, Lednicko-valtického areálu a mít je neustále na dohled.

Zámek Mikulov

Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku 1945.

Zámek Lednice

Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.

Zámek Valtice

Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s ​​konírnou, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od kterých vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr.

Janův Hrad

Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená roku 1801-1808 pro knížete Jana I. z Lichtenštejna (po něm název „Janův hrad“, něm. Hansenburg, Johann(e)sburg, Janisburg). Projektu se ujal J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve projektoval také nedaleký minaret.

Minaret

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.

Rendez-vous

Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov. Páni tu posnídali, probrali novinky v myslivectví a sílu svých koní. Pak se v skrytu duše pomodlili k Dianě a vyrazili do okolních lesů vstříc dobrodružství. Bohyně je mohla z vyvýšeného místa sledovat do dálky. Dodnes sedí na trůně, který zdobí vršek sloupu uprostřed průčelí. Diana se moci nevzdala, když zapadlo slunce a poslední opozdilí lovci zavítali zpět do jejího chrámu. Byla totiž zároveň bohyní měsíce, což dokazuje tenký srpek, zdobící její účes na každé soše i obrazu.